Podcast

Dobrý den, moje jméno je Jirka Vicherek.
Dobrý den všem, moje jméno je Hinek Volner.

Vítáme vás u dalšího dílu Datatolku. Hinku, koho jsme si dneska pozvali?
Jirko, dnes jsme si připravili Petra Kyšla ze společnosti Cirkl.
Ahoj, ahoj.
Ahoj Petře.

Jak jste si určitě všimli, dnes jsme tady zase jako dvojice moderátorů. Mým parťákem pro dnešní Datatolk je Hinek Volner. Je to naše první nahrávání. Tématem, které dnes budeme řešit, jsou data v odpadech, odpadová data a celá cirkulární ekonomika.

Proto tady máme Petra. Než se ale k samotnému tématu dostaneme, ty máš takovou netradiční cestu k pozici CTO a vůbec do Cirklu a k datům. Tak možná bys začal tím, jak to u tebe všechno začalo?
Jasně, jasně.

Celkově asi vždycky, když se mě někdo na toto téma ptá, říkám, že jako CTO jsem se tam ocitl z dne na den, a ani sám nevím, jak se to stalo. A protože se to stalo více než jednou, už jsem tomu nějak upravený. Měl bych asi začít rovnou u Cirklu – jak Cirkl vlastně vznikl. Začátek je někde před dvěma lety, skoro na den přesně. Byl jsem někde během světové pandemie covidu v hotelovém pokoji v Praze, v karanténě, přecházel jsem svůj vlastně nejhorší profesní burnout i v osobním životě. V té době mi nějaké angažmá ve Vídni vůbec nevyšlo, hledal jsem cestu ven, která kamsi nevedla.

A právě v ten moment jsem na LinkedInu narazil na nějaký příspěvek od Cyrila a od Cirklu. Řekl jsem si, že v Čechách se díky cirkulární ekonomice něco děje, že někdo se tímto byznysem skutečně zabývá. Dal jsem příspěvku like a asi za 15 minut mi Cyril napsal na LinkedIn. Druhý den jsme si volali, asi týden poté jsem byl už na pracovním pohovoru a už jsme dojednávali detaily naší spolupráce.

Co je zajímavé, je fakt, že kromě toho, že se necítím úplně jako CTO, předtím jsem vůbec nedělal nic s daty a ani jsem se nijak aktivně nezapojoval do cirkulární ekonomiky nebo udržitelnosti. I na osobním pohovoru s Cyrilem jsme ale velice dobře rezonovali na hodnotách, které mám, např. jeden z principů z Burning Mana, kde se to hodně řeší, je princip „Leave No Trace“, což je v podstatě cirkularita – nezanechávat za sebou žádný odpad, všechno používat opakovaně a znovu.

Takže to byl úplný začátek. Myslím, že opravdu šlo o takový match „to by být pravda“, kdy jsme se většinu času spolu snažili vyvrátit pochybnosti, jestli je to opravdu tak dobré, jak to na první pohled vypadá. Nakonec to dopadlo docela dobře – nastoupil jsem do Cirklu jako full-stack vývojář a za tři měsíce jsem byl opět CTO.

Super, myslím, že je dobré uvědomit si, že se to stalo před dvěma lety a asi je to opravdu tak dobré, když to vydrželo takovou dobu. Ale teď, když už chápeme Petra a jeho background, mohl bys nám představit Cirkl? Co vlastně Cirkl je a co dělá?

Určitě, určitě. Možná bych začal tím, kde působíme, aby to mělo lepší kontext. Cirkl jako firma působí v odvětví, nebo na trhu, s postindustriálním odpadem. V současné době se hodně mluví o klimatické krizi a o tom, co můžeme jako lidstvo udělat. My víme, že přibližně 80 až 88 % odpadu, který ročně vzniká, pochází z postindustriálního byznysu, což je tedy většina.

Podíváme-li se na tento trh, je to trh s velkým objemem, kde jsou standardními zákazníky asi osm subjektů, když to vezmeme v kanceláři. Obecně to jsou dvě strany – na jedné straně jsou producenti odpadu, kteří mají odpad na dvoře, a na druhé straně jsou ti, pro které je odpad velmi cenným zdrojem.

Co mimo jiné řešíme v rámci odvětví, je fakt, že je to velmi regulované odvětví – máme legislativu, režim nakládání s odpady a mimo odpad, řešíme nebezpečný odpad, ale nikoliv jaderný. Ve skutečnosti jsem byl někdy na nějakém interview požádán, abych se vyjádřil, zda řešíme i vyhořelé jaderné palivo či podobné věci – neřešíme. To je totiž hodně silně regulované.

Současně je na tomto trhu velmi silná lobbystická skupina, protože historicky tam fungují tři až čtyři svozové firmy směřující prakticky k monopolu. Jsou to kompletní služby – producenti odpadu prostě zaplatí, svozová firma přijde, dá kontejnery, které se naplní, a pak je zase odveze. Ty firmy si poté z odpadu vybírají nejzajímavější materiály, prodávají je a tak získávají dvojnásobný zisk. Většina odpadu ale končí na skládkách.

A teď přichází Cirkl. To, co chceme dělat, je nabízet stejný servis jako tyto svozovky – abyste prostě jen někde přijeli, něco předali, zaplatili a my zařídíme váš odpad – ale zároveň s cílem, že přesně nula odpadů skončí na skládce.

Mohu se zeptat – v souvislosti se svozovkami – jakým způsobem proti tomu bojujete? Jak těžké je přesvědčit firmy, že tu je podobná služba, s environmentálním benefitem, nebo jiným přínosem? Jak to vlastně funguje?

Zkrátka jde o peníze. Když zákazníkům říkáme, že zaplatí měsíční fixní poplatek, určitý paušál, a pak už nebudou platit stále dokola za každý odvoz, ale naopak – pokud bude materiál na trhu zajímavý, mohou na tom i vydělat, to je ten byznysový aspekt, který je pro firmy velmi důležitý. U velkých firem se nejedná o drobné částky, ale o desítky milionů korun, které mohou ušetřit.

Jak moc je Cirkl marketplace, jak moc konzultační společnost, anebo jak moc produkt SaaS, kde zákazníci sami pracují se svými odpady a daty o nich?

Super otázka. Tržiště je náš core business. Chceme celý náš obchodní model stavět právě na tržišti, kde probíhá obchod a obchodování. Chceme, aby to byla čistě digitální platforma, kde uživatelé mají možnosti, z nichž si vyberou to, co jim nejvíce vyhovuje, a vytvoří si vlastní cesty.

Kromě obsluhy tržiště a zákaznické podpory máme i asistované služby. Vyzdvihnu dvě. První je matchmaking – snažíme se svést co nejvíce prodávajících a kupujících díky automatizovaným službám. Funguje to tak, že sbíráme behaviorální data – co zákazník na platformě kliká, co dělá, jak reaguje. Každou noc pak data zpracujeme a ráno rozešleme e-maily s top 10 produkty doporučenými uživateli. Funguje to docela dobře – asi třicet procent propojení na našem tržišti vzniká díky matchmakingu.

Druhým zajímavým přínosem, na který jsem přišel nedávno, jsou strojové překlady. Zhruba 55 % obchodů se děje přes hranice – například Česko-Slovensko, Slovensko-Polsko, Polsko-Česko. Tyto sousední země spolu začaly docela dobře obchodovat. Proto když zákazník vystaví nabídku na trhu ve svém jazyce, my ji překládáme do dalších devíti podporovaných jazyků. Někdy je to i docela zábavné – nedávno jsme publikovali na LinkedIn příspěvek o tom, že prodáváme prošlý prací prášek – francouzský název, anglický překlad byl „wash your balls“ a český překlad pak „umyjte si kuličky“.

To byly právě asistenční služby, které jsou nějakým způsobem automatizované. Dále pak máme consulting, který nás zatím živí. Snažíme se všechny core věci automatizovat a zefektivňovat konzultační služby. Jedná se o balíky konzultací šitých na míru větším firmám, které si je mohou zaplatit. Samotné konzultace nejsou škálovatelné, ale představují velmi dobrý vstup do produktu.

Konzultace zahrnují předběžné audity, právní konzultace a analýzu materiálových toků. Hlavní ale je, že vezmeme velký objem dat od firem a z těchto dat vyhledáváme odpady a aktivně hledáme protistrany – tedy kupce.

Takže jsem už trochu zabrousil k odpadovým skenům, což je asi nejzajímavější část pro datové analytiky a odborníky na data. Říkám Česko země zaslíbená, protože každá firma, která vyprodukuje určitý objem odpadu, musí na konci roku podat tzv. odpadové hlášení. To je plně digitalizované, ve formátu krásně parsovatelného XML. Dostaneme tak cenný a čistý datový zdroj o typu odpadu, jeho popis, kde je skladován, kdo ho odvezl a zrecykloval, jakým způsobem se s ním nakládá – zda je nebezpečný, jestli podléhá režimu odpadu, nebo mimo něj a podobně.

Tyto data jsou velmi cenná. Když je dáme do kontextu České republiky, vznikne z nich velmi zajímavá mapa, se kterou nyní pracujeme.

K tomu odpadovému skenu ještě rád dodám, že z hlediska dat je to v Česku výborné, ale v ostatních evropských zemích to tak dobré není. My to ale bereme jako příležitost. Na Slovensku je nějaká snaha, ale digitalizace je stále ve fázi posunu. V Polsku existuje registr, ale není dostatečně automatizovaný a něco se děje i jinde v Evropě. Vidíme zde příležitost definovat světový standard pro odpady.

Co jste zjistili z těchto dat? Stáhli jste si všechna XML, data o hospodaření s odpady firem jste vložili někam a najednou zjistili co?

Generujeme tzv. Sankeyho diagramy, kde vidíme na jedné straně typy odpadů a čáry různých tlouštěk vedou na druhou stranu do různých kategorií – skládka, recyklace, energetické zhodnocení, což jsou asi ty tři největší.

Často vidíme, že velmi cenné zdroje, jako například skleněný odpad, jsou ukládány přímo na skládky, a nikdo na to nepohlíží. Zjistili jsme, že zhruba polovina plastů v Česku, které jinde v zemi chybí, končí na skládce.

Vidíte zde informační asymetrii – existují dvě strany trhu, které o sobě vlastně nevědí.

Je to tak, přesně tak. Celý byznys Cirklu v kostce je snaha propojit tyto dvě strany s cílem snížit skládkování. Skutečně nás to velmi trápí. Energetické zhodnocení jsme schopni přežít, ale skládky jsou prostě ultimátním zlem pro nás.

Proč je skládka ultimátní zlo a jak velká část odpadu na skládky skutečně skončí? Pak se můžeme pustit do případových studií a dat – ale zajímá mě, že máš ten oheň uvnitř sebe. Vidět, že jsi z nějakého burnoutu znovu zapálený pozitivně pro dobrou věc, kterou vidíš jako smysluplnou.

Někomu, koho jeho žena musí přesvědčovat, aby třídl odpad, co bys uvedl za hlavní argumenty, proč je to důležité, hodnotné a proč bychom se tím měli zabývat? Kromě toho, že věříš v klimatické změny, a že nejsi Václav Klaus.

To mě pobavilo. Začnu první otázkou, proč je skládka ultimátní zlo. Skládka je ultimátním zlem, protože cokoli skončí na skládce, příroda se s tím většinou už nevyrovná. Často je to toxické, nevíme, co tam skutečně je. Ta zátěž přírody je pro mě na tom tím nejhorším, co mě hrozně mrzí.

Přesvědčovat o třídění doma? Já naštěstí nemusím. Naopak, bylo to přesně naopak – moje partnerka na mě hodně tlačí, abych byl ještě ekologičtější. Já se snažím, ale lidstvo má určité konzumní návyky, které se velmi těžko mění.

Například často doma vedeme debatu o tom, jestli dát trochu mastnou krabici od pizzy mezi kartony. Moje odpověď je často, že pokud je to problém, na třídicí lince karton prostě odloží bokem a pošle na energetické zhodnocení. Ale pokud ho vyhodíte mezi komunální odpad, skončí rovnou na skládce a nic už s tím užitečného nebude.

Mám takovou možná trochu „vicehosáckou“ otázku, nevím, jestli jdeme do detailu, ale věříš tomu, že cesta ke zlepšení situace je změnit konzumní návyky lidstva anebo vymyslet automatizační platformy, které tyhle problémy vyřeší za nás?

Je lepší přemýšlet o mastné krabici od pizzy, anebo mít globální marketplace na zhodnocování odpadu?

Myslím, že to musí být kombinace obou. Musí se změnit konzumní návyky a právě typ tržišť a aplikací s behaviorálními funkcemi mohou velmi pomoci.

Ještě bych do toho možná přidal třetí oblast – vzdělávání v této oblasti.

Například včera mě trochu rozčílilo, že jsme byli v prodejně rychlé módy – nechci uvádět značku – kde byl obrovský LED billboard. Samotná výroba takového billboardu má obrovskou uhlíkovou stopu. A billboard říkal, že firma dělá něco pro udržitelnost, protože například vaše tašky jsou více použitelné, a když je vrátíte, firma je rozdrtí a udělá z nich obalový materiál.

Nikdo se ale nezamýšlí nad tím, že právě rychlá móda je často spouštěčem špatných konzumních návyků.

Díky tomu, že se mi roztrhla kvalitní trička, si koupím nové místo toho, abych si nechal tričko opravit nebo koupil kvalitnější kus oblečení, které vydrží celý život. A dokonce taková firma nabídne na svůj produkt doživotní záruku a opraví jej, pokud se něco stane.

Takže myslím si, že to musí být kombinace těchto tří oblastí: změna konzumních návyků, chytrá tržiště a platformy a vzdělávání.

My začínáme u největšího původce odpadu, kterým je postindustriální odpad, který tvoří opravdu 88 %. A tam chceme začít sklízet ty velké úspory.

Kamene a pracovat právě s těmi největšími. Tak na co jsi přišel? Myslím, že před tím, než jsi přišel do Circulu, jste teď dva roky řešili různé byznys modely, hrabali se v různých datech po celé Evropě, řešili světové standardy, tak co jsou ta překvapení pro tebe?

Asi víme, že skládky jsou zlo, všichni to tušíme, a ty jsi měl předtím nějaký přehled o udržitelnosti, cirkularitě, o důležitosti těchto věcí, ale když se pak člověk podívá na ta data, co jsou ta poučení, nebo věci, které bys nikdy neřekl, že tady jsou, něco, co je pro ně hrozně cenné? Například nás tady zaujalo, že vyhazujeme na běžícím pásu skleněný odpad.

Jsou tam takové věci typické pro Čechy, pro Evropu, nebo něco, co bys nečekal, třeba jak jsme pozadu, nebo naopak, abychom nebyli negativní?

Myslím si, že jsme... Co mě vlastně překvapilo, je to, že každá z těch firem, které nám posílaly hlášení o odpadu, musí vědět, že mají takový typ odpadu, a myslím, že tam často sedí podnikový ekologové, kteří tuto problematiku studovali a měli by vědět, co je pro ten materiál dobré.

Co mě ale hodně překvapilo, je, že ti lidé jsou často dlouhodobí zaměstnanci těch firem a jsou hrozně znechucení tím, že musejí dělat něco navíc kvůli evropským směrnicím, že jim stačilo prostě dvakrát za rok něco napsat, vytvořit pár papírů, poslat je někam na Ministerstvo životního prostředí a bylo to vyřízené.

Teď je tato generace tak trochu zahořklá. Je tam takový "back push", že vidí, co se s tím dá dělat, vidí, že na druhé straně je někdo, kdo by to koupil a dokázal to dobře využít, ale pro ně je to prostě navíc práce a nechtějí to dělat. A to mám titul jako nějaký ekologický hospodář.

Ano, ano, odpadový hospodář, přesně tak. Ale zároveň k tomu musím říct i to, že přichází nová generace do těch možná pozic a vytvářejí se nové pozice, které se explicitně věnují cirkularitě, a tam jsou právě mladí lidé.

Od těchto mladých a takových prostě 50násobných Gret Thunberg, kteří budou stát za tím, že každý kousek toho plastu, který skončí v komunálním odpadu, je špatně a musí být zpátky do plastů.

Vytvářejí už strategie, jsou schopni tvořit cirkulární strategie, které dávají smysl a nejsou to greenwashing.

Ten impuls na trhu nebo motivace je nějaká aktuální? Jsou to třeba logistické řetězce porušené ve světě, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace a různé další vnější vlivy? Nebo je to dlouhodobý environmentální přístup a tlak Evropské unie a regulace?

Regulace a tlak Evropské unie jsou určitě dobrými a silnými hnacími motory tohoto odvětví a to se mi vlastně líbí, že zelené iniciativy přicházejí právě z Evropské unie hodně.

Zároveň pomalu a jistě začíná už ten oheň - jak jsem zmínil - ale mladší generace už jde po tom, že za 20 let budeme mít děti a chceme žít na planetě, která bude stále obyvatelná, chceme, aby i naši potomci tam žili. Takže tam se ten posun opravdu děje.

Ale tím primárním problémem jsou stále peníze. Aktuálně i existenční problémy, například vedle toho, co jsi zmínil, je například krize stavebních materiálů.

Stavební materiály jsou na trhu téměř nedostupné, téměř neexistují, a proto se firmy snaží poptat nějaké alternativy. A není to jen ve stavebnictví, ale i ve výrobě.

Přišla například ze strany Evropské unie směrnice, že musí být určitý poměr recyklovaného PET v PET lahvích.

Některé firmy si toto zvýšily a řekly si vědomě, že naše strategie bude používat ještě více recyklovaného materiálu než je evropská norma, protože je to ekonomicky výhodné a materiál je dostupný.

Petr, myslím, že teď už máme docela dobrý obraz o tom, co Circul dělá, proč existuje a jaká je za firmou mise.

Myslíš, že bys nám mohl říci něco více o konkrétních produktových výzvách, co máte, něco o technologickém stacku, konkrétně jak to vypadá z hlediska technologií, které používáte?

Jasně, jasně. Já osobně moc nemám rád slovo výzvy, já v každé výzvě vidím příležitost, takže to zkusím otočit.

Co se děje na produktové části Circulu je, že pokud někdo má na svém dvorku odpad, přijde na circle.com, zaregistruje se a vypíše nabídku.

Je to často velmi obecně pojmenované, co ten člověk má, jsou tam nějaké standardní atributy jako kategorie odpadu, typ odpadu, odpadový kód, kategorie, podkategorie, tedy základní údaje.

Fotografie jsou velmi důležité, a také dokumenty, pokud má člověk nějaké materiálové listy a podobně.

A z toho vznikne inzerát. Když se na Circle podíváte, můžete si říci, že je to možná něco jako bazar pro odpady v lehké formě.

Ale tam to pouze začíná.

My ten den data spadnou do nějakého datového poolu, který chceme co nejrychleji dostat ke koncovému zákazníkovi, který to koupí.

Používáme v noci algoritmus, který analyzuje uživatelská data, uživatelské chování a snaží se namatchovat toto chování s typem odpadu.

Ráno dochází k rozesílce nabídek, jak jsem již zmínil.

Někteří lidé si chtějí zaplatit i za asistenci, což znamená, že svůj materiál vytvoří, ale potřebují pomoci s vystavením na tržiště, a jsou ochotni za to zaplatit.

Poté se čeká, obvykle to trvá čtyři dny až týden, než dojde k prvnímu propojení mezi stranami, což je náš klíčový benchmark.

Nakonec si firmy domluví obchodní podmínky, ale my bychom rádi vstoupili i do tohoto řetězce, abychom pomohli s dojednáním cenových podmínek a zabezpečením dopravy.

Navíc často probíhá sampling, tedy vzorkování materiálu, kdy zájemce chce vidět materiál a poslat jej do laboratoře.

Poté se stanoví objednávka.

Nyní se pojďme bavit o příležitostech a zlepšení platformy jako takové.

Chceme se na data dívat, jak lidé platformu používají, jak bychom mohli zlepšit uživatelský komfort, aby byla platforma ještě použitelnější.

To jsou základní analytická data, konverzní cesty uživatelů a podobné věci.

Dále matchmaking, chceme být přesnější a rychlejší v tom, jaká data poskytujeme, jak komunikujeme s našimi zákazníky a jak spojujeme protistrany.

Velkým tématem je pro nás antifraud, což je jedna z větších výzev, které aktuálně máme.

Když je na trhu byznys a peníze, jsou tam i podvodníci.

U nás to není výjimka.

Například se zaregistruje někdo s falešným materiálem a požádá o předplatbu na dopravu.

Vy pošlete peníze třeba přes Western Union a ten člověk zmizí.

Trh je cílený na lidi, kteří jsou často majetnější a nejsou dostatečně technologicky zdatní, aby vnímali možná rizika, a proto se nechávají snadno oklamat.

My se snažíme pomocí automatizace proti tomu bojovat.

Podvodníci mají své vzory a musí to pro ně být jednoduché k vystavení podvodných nabídek.

My tyto vzory identifikujeme a snažíme se filtrovat tyto uživatele už při registraci.

Není to o IP adrese, což musím často vysvětlovat, protože IP adresy jsou fenomén 90. let.

Nyní máme asi 18 000 registrovaných uživatelů a samozřejmě ne všichni mají čisté úmysly.

To je tématem antifraud.

Zmiňoval jsem konzultanty, kde vidím příležitost v datech.

Konzultanti běžně dostanou větší zakázku a telefonují svým kontaktům v CRM, kteří se zabývají například zpracováním kartonu, dívají se do nějakých rozsáhlých excel tabulek, kde počítají ceny.

Ty ceny jsou často vlastnoručně určované nebo byly určovány.

Cena je tak součástí naší agendy, jsme možná první, kdo se snaží v reálném čase vypočítat ceny materiálu, což nám zatím úplně dobře nejde, protože máme málo dat a ve světě zatím takový systém neexistuje.

Minimálně nějaké indikativní ceny už na naší homepage zveřejňujeme a dáváme je zdarma.

Proč je to důležité a jak to řešíte?

Cena je velmi důležitá, předpovídat cenu či poptávku je svatý grál.

Když cena není správná, obchod neproběhne.

Před nahráváním jsme s Inkоm sledovali například ceny kartonu.

Před rokem byla cena kartonu zajímavá a téměř spadla na nulu během roku.

Na trhu například v Košicích došlo k aféře, že začal mizet kartónový odpad, protože svozové firmy už neměly zájem, jelikož pro ně neměl hodnotu.

Najednou bylo na trhu spousta kartonu, který mohl být stále využitý jako obalový materiál - kartonové krabice.

Pokud není zničen, může být opakovaně použit.

Nikdo ho ale nechtěl, protože neměl hodnotu.

To jsou situace, které zkoumáme. Snažíme se cenu odhadovat, ale trh nestačí.

Nakoupíte ve velkém karton, protože za půl roku bude jeho cena vyšší než náklady na skladování a nákup.

To je další příležitost, kterou máme na radaru i když je ještě relativně vzdálená, a to jsou futures.

Vidíme, že někdo zadává kartonové krabice za nulovou cenu.

My si je vezmeme, uložíme jako materiál s nulovou hodnotou a v momentě, kdy se objeví zájem za lepší cenu, ho z tohoto skladu prodáme.

Nemluvíme teď o byznysovém aspektu, ale o aspektu užitečnosti zdroje.

Futures jsou skvělým tématem.

Chápu tedy proč.

Jak ale probíhá oceňování a nastavování ceny?

Náš konzultant zvedne telefon, zavolá všechny kontakty v CRM, které se zabývají například kartonem, vloží data do Excelu, průměruje a definuje cenové rozpětí.

Tato data pak zanášíme do našeho datového skladu, kde je analyzujeme a doplňujeme například o otevřená data dostupná na trhu.

Existují tři nebo čtyři portály, které zpracovávají základní hodnoty surovin, a z toho dokážeme odvodit i naše ceny.

Také se podíváme na ceny na konkurenčních portálech, což je běžná praxe.

V jednom momentě budeme asi pionýry, kteří budou schopni cenu predikovat, nebo alespoň určit správnou cenu v reálném čase, a portály budou tuto informaci využívat.

Petr, několikrát jsi zmínil, že do budoucna chcete vytvořit digitální marketplace odpadu podobný akciovému trhu.

Proč to ještě neexistuje?

Je to tím, že tento byznys nikdo neřešil, protože chyběly incentivy a nikdo neměl zájem?

Stále je to analogová éra bez digitalizace a optimalizace?

Kde vidíš důvody, proč takový marketplace ještě není k dispozici a data nejsou volně dostupná?

To je skvělá otázka.

Zamýšleli jsme se, proč Circul fungoval.

Nebyl první, nebyli jsme průkopníci, ale byli jsme první, kdo se na trhu udržel a dvakrát dosáhl zisku.

Projekty vzniklé před Circu byly často velmi úzce specializované nebo akademické, řešily věci teoreticky, nebo byly pouze byznysové snahy bez mise, nebo vizionářské projekty bez proveditelnosti.

Trojúhelník byznys – mise – exekutabilita mnohdy fungoval jen zčásti.

Myslím, že Circul se trefil do toho, že máme všechny tři složky:

velké nadšení pro misi, chápeme byznys a chceme za to dostat zaplaceno, to znamená, že projekt má být ziskový.

A zároveň máme know-how, dokázali jsme to postavit a realizovat.

Jak bych měl tuto oblast vnímat?

Je to jako akciový trh před vznikem burz, než byli první tvůrci trhu?

Nebo jak konceptuálně nad tím přemýšlíš?

Vidím tam obchodování, hodně e-commerce a zkrátka bazar odpadu pro firmy.

S druhé strany, když mluvíš o futures, zní to jako trh, burza odpadů, kde odpad dodává hodně, a taková burza by měla být velká a důležitá.

Myslím, že máš naprostou pravdu.

Takový trh tu dosud nebyl, respektive fungoval velmi analogově.

Existovaly odpady aukce, ale fungovaly tak, že v daný okamžik někdo zveřejnil rozesílku na všechny partnery, kteří pak posílali nabídky emailem.

Například: “vezmeme 12 tun za 15 korun na tunu.”

Nakonec se vybral někdo a domluvilo se to po telefonu.

Trh teprve vzniká a stále vzniká.

Historicky byl silný vliv svozových firem, které si zazmluvnily samosprávy na dlouhodobé kontrakty.

Lidé, kteří by něco chtěli změnit, neměli možnost.

Myslím, že příležitost je velká.

V rámci vznikajícího trhu, který už vlastně vznikl, jsme stále v začátcích.

...

Ta příležitost, kde je možné se podívat. My denodenně s naším šéfem produktu vedeme diskuse o tom, že pod každým kamenem, který odkryjeme, je najednou zlato. Odpad je nové krypto. Ano, to je fakt vážné.

To se mi líbí. Pojďme tedy asi do technologického stacku ve tvém týmu. Jak tam přicházejí ta data? Co máte napojeno? Jaká jsou ta velká rozhodnutí, která musíte řešit, a jaké jsou systémy za nimi? Jasné, super. Tak odkud to vzít?

Začnu tím, že v Circle je celkem 70 lidí, z nichž jen deset jsou IT specialisté. To znamená, že v product development týmu jsme jedna z šesti osob: šéf produktů, šéf technologií a pět programátorů. Potom je datový tým, který už vlastně pomalu – já mu dávám volnost, aby se vyvíjel samostatně. Vidím v něm explicitně tu největší příležitost, právě v datovém výzkumu a vývoji (R&D) vidím největší potenciál pro Circle, protože vlastně spoustu věcí ještě nevíme. Ani nevíme, co nebudeme vědět za pět let, což je velmi vzrušující.

Chci, aby tento tým právě teď co nejvíce rostl. V rámci tohoto datového týmu jsou tři lidé, je tam CDO Adam Volný, který je opravdu velmi chytrý chlapec, a doporučuji ho do tohoto podcastu jako jednoho z budoucích hostů. Je tam Ondra, který má na starosti business intelligence (BI). Máme tam také datovou inženýrku Stanku, která má nějaký background a studuje druhou vysokou školu v oblasti ekonomiky, umělé inteligence a strojového učení (AI, ML). Pracuje s námi na částečný úvazek a vůbec to není vidět, jak je šikovná. Celý tým je velmi talentovaný a já jsem s ním velmi spokojený.

Co se týče technologického stacku, kolem minulého roku bylo v IT oddělení jen dva lidi – já a Ondra. Já jsem měl na starosti rozvoj platformy, přepisování, psaní kódu, provoz a v podstatě jsem byl armádou jednoho člověka pro všechno IT. Ondra řešil kompletně data. Takže jsme na koleni vybudovali nějaké řešení, které tahalo data z našich produkčních databází a třetích stran přes ETL, nalévalo je do datového skladu, který je nyní v Azure na MS SQL, a vizualizovali jsme je v Power BI. To byl velmi jednoduchý nástrojový stack. Zpočátku to bylo dobré, ale s nástupem Adama padlo rozhodnutí, že pokud chceme být více stabilní a do budoucna připravení (future-proof), musíme ten stack překopat.

Momentálně jsme někde na půli cesty, kdy se snažíme Power BI nahradit open source nástroji, takže používáme Dash a Plotly, které máme hostované v cloudovém prostředí. Adam a jeho tým si píší vlastní vizualizace, filtry a podobné věci podle potřeb firmy. Tato BI část je takto velmi slibná.

Pokud jde o programovací jazyk, přecházíme kompletně na Python. Myslím si, že je to dobré rozhodnutí a opět future-proof.

Máte takový stack i na e-shopu? Ano, to je ten datový stack pro e-shop.

Měl jsem ještě jednu otázku, ale zapomněl jsem ji. Tak už ji mám.

Otázky, otázky... Zajímalo by mě, když jsi říkal, že chceš, aby nejvíc rostl R&D tým, co by mě čekalo, kdybych se přihlásil k vám jako datový analytik? Byl by to vývoj digitálního marketplace pro odpady? Nebo by mě zapojili do optimalizace nabídky a poptávky v systému? Nebo do detekce podvodů? Co konkrétně bych měl na starosti jako první?

Myslím, že jedna z prvních věcí by byla podívat se na naše data a najít v nich cokoli, co mě zaujme. Důležité je, aby lidé nejen rozuměli datům, ale také byznysu a byli schopni vytvářet hodnotu z těchto dat. Co by tedy člověka čekalo? Momentálně najímáme datového analytika, ale ani já, ani Adam zatím úplně přesně neumíme popsat, jakou pozici přesně hledáme. Chceme člověka, který se podívá na data v kontextu našeho byznysu a vytěží z toho nejhodnotnější aktivitu, kterou lze v daném okamžiku realizovat.

Rozumím, že hledáme unikátního profesionála, velmi zapáleného člověka, který už má zkušenosti a výrazné výsledky. Ať už to bude inženýr, který rád píše kód – bude 80 % času psát v Pythonu – nebo někdo, kdo nám pomůže s migrací z datového skladu do datového jezera na Databricks, nebo někdo, kdo dokáže vytvořit vizualizaci a poukázat na anomálie typu „tady jsou důvody, proč padají registrace“ – to jsou možné úkoly. Anebo někdo, kdo dostane use case, podívá se na data a najde řešení.

Myslím, že určitě chápeme potenciál a příležitosti. Jsme průkopníci, a možná za pět let budeme mnohem větší, protože trh poroste a teprve vzniká.

Když jsi říkal, že máte BI reporting a první reporty už fungují, tak jaké jsou to první reporty? Jsou to čistě byznysové, ukazují cashflow, počet klientů a jejich vývoj? Nebo první reporty, které jsou pro vás důležitější, jdou do detailů trhu, stahují externí data, sledují více statistik nebo pomáhají s tvorbou cen?

Ty příležitosti tam vidím, ale když bych k vám nastoupil zítra, jsou tam konkrétní úkoly, na kterých bych musel pracovat a trochu posunout loď tímto směrem, je to tak?

Ano. Náš akutní problém je zjistit, jak tržiště funguje, a nyní už máme data. Potřebujeme z nich odvodit další kroky, které platforma musí udělat. Je to explorativní činnost a akutní úkol. Co bude za týden, nevím, to se dozvím na plánování týmu. Máme týdenní sprinty, takže práce se mění z týdne na týden. Je to velmi agilní prostředí, kde si můžete říct, na čem chcete pracovat, a pokud vás nikdo nevyvrátí, jdete do toho.

Moc se mi líbilo, jak jsi na prezentaci na Datameshi ukázal, jak bohaté zdroje existují ohledně odpadů a že existují otevřená data. Jak s tím pracujete? Hledáte v nových zemích? Funguje váš model všude, nebo se musí adaptovat na rozdíly mezi státy, protože tam možná standardy nejsou?

Ohledně open dat – nějaká existují, ale není jich tolik vzhledem k možnostem, které digitalizace nabízí. Open data využíváme. Už jsem zmínil scraper, máme data o cenách primárních materiálů. Existují databáze recyklátorů, což je pro nás důležitý vstup. Ty pak dokážeme cílit. S ohledem na GDPR to není jednoduché, snažíme se být co nejvíce v souladu s pravidly a dodávat hodnotu těm, které kontaktujeme, aby jim to stálo za to. Štěstí přeje, myslím, že jsme se posunuli správným směrem.

Jsou open data o veřejných odpadech – například v Praze, nebo spíše v Bratislavě to dobře funguje, kde jsou dostupná data a my spolupracujeme se startupy, které dělají podobné věci. Ve Slovensku funguje startup Sensoneo, který řeší odpad ze softwarové a hardwarové stránky – na kontejnery montují čidla propojená se softwarem, to umožňuje předpovídat, kdy bude kontejner plný a plánovat svoz. Bavíme se o Bratislavě například.

Také umí říct, že máte ve fabrice například 15 kontejnerů na stejný typ odpadu nebo recyklované bedny, které jsou plné, a díky tomu vám doporučí objednat místo šesti aut jedno, jež to odveze ve správnou dobu. Snažíme se partnerovat s takovými firmami, abychom si mohli vzájemně obohatit data.

V Česku existuje firma, která vyvíjí software pro správu odpadů na denní bázi. Odpadoví hospodáři tam zadávají data, aby na konci roku mohli vygenerovat potřebné XML. Diskutujeme o partnerství, kde bychom si mohli data sdílet, což by jim zlepšilo uživatelský komfort – uživatelé by mohli na jedno kliknutí data odesílat do Circlu. Potenciál tedy existuje, a já bych byl rád, kdybychom takových partnerství měli více.

Sledujeme a čerpáme z těchto dat, protože jsou cenným zdrojem a obohacují naši práci.

Existuje nějaká země, které má specifický typ dat, díky kterým bychom se v Česku posunuli o dva světelné roky dopředu?

Myslím, že zatím ne. Jsme na tom celkem dobře.

Mohl bych tě vrátit k začátku našeho rozhovoru? Petr, kdybys byl znovu v době covidu před dvěma lety v pokojích hotelů, co bys udělal jinak s tím vším, co jsi zažil a víš teď?

Určitě bych se nechal dřív upsat Circlu. To byl jeden z mých nejlepších životních rozhodnutí. Je to dobré pracovní prostředí, dobře placené místo ve městě, kde se můžeme realizovat. Posunulo mě to i osobnostně.

Co bych dělal jinak? Více bych se soustředil na datovou discovery, díval bych se víc na data a řešil, jak je mít kvalitnější, aby bylo možné dělat lepší produktová rozhodnutí. Tato oblast dříve spadala do mé jurisdikce. Mám pocit, že za poslední rok se toho stalo hodně a teď vlastně děláme nový start a chceme to dělat pořádně.

Řekl bych, že jsme udělali MVP, které nám trvalo rok a povedlo se, zjistili jsme, že to může fungovat. Teď chceme, aby to bylo škálovatelné. Tento krok bychom mohli udělat už před půl rokem na základě dat. To by byla změna: více data-driven přístup.

Souhlasím s tebou. Každý podnikatel, manažer ví, že kdyby měl více informací před půl rokem, udělal by lepší rozhodnutí. V tvém případě – kde přesně je to místo, kde ses zastavil? Kdybys měl ještě jeden datový zdroj navíc, dal týden navíc, čemu by ses vyhnul? Jak poznat, kdy jsem dost hluboko a nepřicházím o čas potvrzováním vlastního názoru?

Největší příklad mám přímo v našem produktu. Dokončili jsme nákladný refactoring platformy, což je nyní škálovatelná technologie velmi blízká staré verzi. Nemá ale velkou přidanou hodnotu oproti staré verzi.

Kdybychom se více podívali na data před a během refactoringu, zjistili bychom, že uživatelé při registraci potřebují méně oken a formulářových prvků, raději se na věci ptát později při dalších akcích. Většinu zákazníků jsme totiž ztratili už při registraci, protože jsme po nich chtěli příliš mnoho informací, třeba podobné věci jako doklady totožnosti atd. Z dat bylo jasné, že s přidáním těchto požadavků během registrace rapidně klesá počet registrací.

To je silný produktový a zákaznický insight.

Co vás nyní čeká? Na co se těšíš? Jak se díváš do budoucna, ať už s Circlem, circularitou, nebo naší zemí?

To je skvělá otázka.

Říkal jsem na začátku, že nemám rád slovo „challenges“ (výzvy), ale toto je opravdu velká výzva a zároveň veliká příležitost. Před dvěma týdny vyšel nový circularity report, což je velmi významný zdroj dat o tom, jak si lidstvo vede. A dozvídáme se, že si nevede dobře.

Circle má zakotvenou misi přispět k tomu, aby index circularity vzrostl ze současných 16 % na dvojnásobek. Když jsme to definovali, bylo to 8 %. Znamená to, že ze 100 megatun vytěžených surových materiálů se znovu použije jen 8 až 16 % místo lineárního využití.

Zároveň index poklesl na 7,2 metráž ročně, což znamená, že lidstvo v boji s klimatickou krizí začalo výrazně prohrávat. Nechci znít jako hlasatel apokalypsy, ale co se stalo na nedávném samitu COP v Šarm el-Šejku, kde se setkaly světové elity z oblasti životního prostředí, je to, že svět vidí kolem 40 velmi nadějných startupů, které se tím zabývají. Mezi nimi bylo zmíněno i Circl.

V médiích zazněly zprávy, že Circl je super, protože se o něm mluvilo v Šarm el-Šejku. My z toho nejsme úplně nadšení, protože je to trochu „startup washing“, tedy dávání falešné naděje, že někdo problém vyřeší.

Na druhou stranu to svědčí o tom, že světové elity možná rezignovaly na to, že spasí svět z „hora“ (shora). To je poselství, které jsme si odnesli. A to je naše budoucnost.

Otevřeně přemýšlíme o tom, kde jsou naše rezervy, kde můžeme ještě přidat, abychom to co nejrychleji otočili, protože času moc nezbývá.

Vidím, jak sleduješ nějaký stream, máš očekávání, že mocní lidé rozhodnou a něco udělají, ale oni řeknou: „To vyřeší Petr.“ My jsme tu...

Jsou tu lidé, kteří se tím zabývají, a my jim věříme. Petr v Cirklu. A jak říct, trochu to musím brát i přes ego, a právě čekám přírůstek do rodiny, takže si říkám, že jednou budu své dceři říkat: Hele, tvůj tatínek zachránil svět. Když je mi totiž nejhůř a už nemám žádné energetické rezervy na to, abych něco dotáhl do konce, právě na to se upínám.

Petr, ještě by mě zajímal tvůj názor. Čím si myslíš, že je to konkrétně třeba ten index cirkularity? Protože můj takový trochu naivní pohled by byl: Tyjo, super, máme k dispozici daleko efektivnější technologie, řeší se to, není to neznámý problém, takže se možná pomalu zlepšujeme, ale měli bychom se zlepšovat? Nebo je to úplně převážené externalitami a už jsme jako lidstvo opravdu rezignovali? Je to tak neuchopitelný problém, že vlastně nevíme, jak to správně začít číst, kategorizovat a odškrtávat?

Jo, myslím si, že primárně je to způsobeno konzumním chováním, které bylo posílené dvěma roky covidu, kdy vlastně, i kdybych si chtěl dopřát nějakou radost nebo si něco koupit, tak možnosti byly jasně dost omezené. A vlastně loni ten cirkulární index poskočil trošku výše. Už jsme se blížili k devíti procentům, a teď to najednou spadlo. Myslím si, že je to právě proto, že lidé měli zase možnost nakupovat. Byl tady ten tržní odraz, že lidé zase utráceli úspory a podobně. A z toho vzniká právě ten odpad. To je jeden pohled.

Druhý názor je, že si myslím, že to chování trhu a konzumní chování, kdy například teď často slyším, že se staví nové kanceláře, a už není kým ani čím je zaplnit, ale stále se developerské projekty realizují, které často neberou ohled na udržitelnost a prostě se jen rozdělují. A na druhou stranu jsi říkal, že 88 % odpadu je postindustriální, že? A právě ten průmysl, válka na Ukrajině, energie, logistika utrpěly velké rány, takže bys očekával, že to právě posune k většímu hledání těchto sekundárních materiálů?

Asi myslím, že se to projeví až časem, ještě nejsme v bodě, kdy by se to mohlo projevit, že začne ta vlna. Myslím si, že právě válka na Ukrajině v momentě, kdy celý konflikt skončí — a já doufám, že to bude spíš později než dříve — budeme mluvit o obnově Ukrajiny a budeme muset hledat stavební materiály, které budeme muset odtud vybírat. A myslím si, že právě Ukrajina se svým vlastním krajinářským profilem nemá moc surovin, když vidíš ty záběry zničených měst, tak si myslím, že obnova bude z velké části právě na ruinách těch starých měst. A pevně věřím, že tak to bude, že nebudeme těžit nové suroviny, abychom obnovili Ukrajinu, ale spíš se budeme snažit postavit Ukrajinu znovu z popela.

To jsou opravdu zásadní a zároveň takové… Ne, Petře, ty závěry umíš. Máš tam ještě nějaké velké myšlenky, které budeme potřebovat víkend na vstřebání?

Myslím, že ne, nevím, odkud to teď přišlo, ale asi je to zapálení pro téma a...

Nějaké datové zdroje, nebo i odkazy pro naše posluchače, datové profesionály, kde se podívat na data o životním prostředí, odpadech, nebo jak do toho vstoupit?

Jak do toho vstoupit? Začneme asi tou otázkou — pošlete nám životopis a společně možná vytvoříme nějakou hodnotu i ve formě dat. Protože myslím, že ani já bych úplně nevysypal někam z rukávu něco, kam byste se mohli podívat a zjistit nějaká cirkulární data.

„Circularity Gap Report“ je dobré čtení, pokud chcete vidět čísla, pokud chcete vidět fakta, a vychází každoročně. Možná je nejlepší se podívat na to trendově, pokud nemáte depresi nebo něco podobného, ale pokud vás tato data zajímají, porovnat si je meziročně je úplně fajn a může to být skvělé čtení.

A já bych byl moc rád, kdyby začaly právě ty zdroje v oblasti datové cirkularity, možná jsme to teď definovali, aby vznikaly, aby tu vznikla možná nějaká takováto specifická nika, a aby se tímto způsobem podařilo pomoci. A to je myšlenka pro tento víkend. Pro tento víkend.

Děkujeme moc, Petře.

Díky moc.

Taky díky moc. Držíme palce. Cirklu nám všem.

Díky, díky.

Děkujeme, že jste doposlouchali Data Talk až sem. Jak se vám tato epizoda líbila? Co byste na našem podcastu zlepšili? Koho pozvat příště? Dejte mi prosím vědět, co si myslíte. A můžete to udělat buď osobně na příštím Data Mesh Meetupu, anebo hned teď na mail jirka@datatalk.cz.

A pokud se vám tato epizoda líbila, doporučte ji prosím dál. Klikněte na srdíčka, na hvězdičky, dejte subscriby, aby nám svítily dashboardy zeleně, aby křivky dělaly hokejku a všichni zainteresovaní schvalovali extra rozpočet.

Ještě jednou vám děkuji. Poděkování patří také mým kolegům, Nikovi a Iris, stejně jako členům našeho partnerského klubu Big Hub, Deep Note, Atakama a Manta.

Pokud máte návrh, nějaké tipy na hosty či témata, pořádáte vlastní událost, nebo byste chtěli datovou komunitu podpořit jinak, určitě mi dejte vědět.

Díky. Nechť vás provází data.